HealthyLife
Program pro udržitelný chov dojeného skotu

Pouhé zlepšení managementu tranzitního období nebude vždy dostatečné k tomu, aby byla farma zisková

HealthyLife
Program pro udržitelný chov dojeného skotu

Pouhé zlepšení managementu tranzitního období nebude vždy dostatečné k tomu, aby byla farma zisková

Celoživotní denní produkce je Váš základní ukazatel

Celoživotní denní produkce je definována jako celková celoživotní produkce děleno celkovými dny života od narození do vyřazení. Lze ji použít k porovnání výkonu mezi farmami. HealthyLife kalkulátor zisku je jednoduchý nástroj, který lze použít k identifikaci příležitostí ke zvýšení celoživotní denní produkce, a učinit tak chov dojnic výnosnějším a udržitelnějším1.

Celoživotní denní produkce (CDP)

Na CDP mají vliv 4 parametry: věk při prvním otelení, produkce za laktaci, mezidobí a počet produktivních let2. Z těchto parametrů je počet produktivních let klíčový, jinými slovy dlouhověkost má největší dopad.

Jaký je vztah mezi udržitelností a užitkovostí chovu dojnic?

Tradičnější definice udržitelnosti chovu dojnic souvisí s enviromentální stopou. Zabývá se emisemi skleníkových plynů, dusíku a fosfátů a využíváním orné půdy a vody. Nověji zahrnuje zdraví a welfare dojnic. Moderní spotřebitelé mléka očekávají, že zemědělci zajistí, aby jejich zvířata byla zdravá a šťastná. Obavy z antimikrobiální rezistence lidských patogenů v důsledku používání antibiotik u zvířat rostou. Snížení míry obnovy dojnic na farmě o 5% může snížit emise metanu o 11,7% na kg vyprodukovaného mléka1.

Velmi relevantní definice udržitelnosti je často přehlížena: chov dojeného skotu může být udržitelný pouze tehdy, pokud chovatelům poskytne příjem dnes i v budoucnosti. Farmy s dojnicemi často vlastní rodina po mnoho generací. Zemědělství není profese, ale způsob života. Finanční zdraví je proto klíčovým ukazatelem udržitelnosti. Ke zlepšení finanční výkonnosti chovu lze použít HealthyLife kalkulátor zisku.

How does the HealthyLife profit calculator work?

Step 1

The first step is to identify the current farm status by providing a number of farm variables such as number of cows, annual production and farm gate milk price (see Figure 1: Farm data). The second step is to change the 4 key performance indicators of the farm (see Figure 1: HealthyLife production indicator values) so thay also meet your current farm status:

  • Age at 1st calving
  • Replacement rate
  • Days in milk at which peak production is reached
  • Heifer/cow production rate

The impact of the 4 HealthyLife Key indicators

Step 2 and 3

Based on your farm input, a number of production variables such as Lifetime Daily Yield, number of young stock and total milk production are calculated (see Figure 2: Impact on farm KPIs). Subsequently an assessment of the farm profitability is made a number of financial parameters are calculated (see Figure2: Impact on financial results).

The next step is to change the 4 key performance indicators at the bottom, after which the effect on farm profitability is immediately calculated. If e.g. the age at 1st calving on the 100 cow farm in the example presented in Figure 1 is reduced from 24 to 22 months, profitability goes up by € 7971,-. This is partly related to a reduction of rearing costs and partly related to an increase in milk production. Research carried out at the Trouw Nutrition Kempenshof research farm has shown that intensive feeding schedules that enable farmers to reduce the age at 1st calving from 24 to 22 months result in an increase of milk production and a reduction of culling rate during the first and second lactation3.

Spočítejte si zisk!
Podívejte se, jak udržitelný chov dojeného skotu povede k vyšší ziskovosti Vaší farmy

Na rozdíl od obecného přesvědčení je velmi dobře možné provozovat farmu udržitelným způsobem a současně vytvářet zdravý příjem.

Vypočítejte si svůj zisk ovlivněním 4 klíčových parametrů HealthyLife, které pomáhají zlepšit celoživotní denní užitkovost na Vaší farmě.

Přejít na kalkulačku

Spočítejte si zisk!
Podívejte se, jak udržitelný chov dojeného skotu povede k vyšší ziskovosti Vaší farmy

Na rozdíl od obecného přesvědčení je velmi dobře možné provozovat farmu udržitelným způsobem a současně vytvářet zdravý příjem.

Vypočítejte si svůj zisk ovlivněním 4 klíčových parametrů HealthyLife, které pomáhají zlepšit celoživotní denní užitkovost na Vaší farmě.

Přejít na kalkulačku

Jak mohou chovatelé převést výpočty zisku do praxe?

Některé vstupní proměnné použité při výpočtu zisku mohou být předmětem diskuse, ale to ve skutečnosti nemá významný dopad, protože porovnáváme současnou situaci s požadovanou situací a používáme stejné předpoklady. Převedení zjištění z výpočtů do praxe je však potenciální výzvou. Kalkulátor zisku nám řekne, jaký by mohl být dopad daného zlepšení, ale neříká nám, jak se zlepšit a jaké zdroje by byly zapotřebí k tomu, abychom určitého zlepšení skutečně dosáhli.

Pokud například farma nepoužívá intenzivní plán odchovu telat a má věk při 1. otelení 25 měsíců, lze očekávat, že změnou na plán intenzivního krmení je realistické snížit věk při 1. otelení o 2-3 měsíce. Prostředky potřebné k tomu, aby se to stalo, lze vypočítat poměrně snadno. V některých jiných případech to může být obtížnější. Snížení míry brakace z 30 na 25% může být o něco těžší.

Jak lze zlepšit 4 parametry užitkovosti chovu dojnic?

Věk při prvním otelení má silnou korelaci s kvalitou programu odchovu telat a lze jej poměrně snadno řídit. Ostatní tři ukazatele užitkovosti jsou všechny silně ovlivněny kvalitou tranzitního období. Řízení tohoto přechodu se tradičně zaměřuje na 3 oblasti:

  • Dobře vedený porod bez stresu, v čistém prostředí
  • Snížení dopadu negativní energetické balance
  • Řízení hladiny vápníku v krvi po otelení

Nedávný výzkum4,5,6,7 naznačuje, že dopad na zdraví zadního střeva je obrovský. Špatné zdraví zadního střeva má za následek acidózu zadního střeva a ztrátu funkce střevní bariéry („propustné střevo“). V důsledku propustného střeva se do oběhu dostávají bakteriální toxiny a způsobují systémový zánět. Zánět je z hlediska živin a energie velmi nákladný proces, který přímo konkuruje syntéze mléka8. Kromě přímých důsledků na užitkovost je systémový zánět spojován s řadou onemocnění typických pro tranzitní období9 (viz graf) a se špatnou reprodukcí9,10. Zlepšení zdraví zadního střeva pravděpodobně povede ke zlepšení v dalších 3 oblastech zaměření.

Zlepšení managementu tranzitního období

Analýzu příležitostí ke zlepšení různých oblastí managementu tranzitního období lze provést dvěma způsoby. Jedním z nich může být porovnání managementu farmy s principy osvědčených postupů. Standardní protokoly o managementu procesu otelení, snižování účinků negativní energetické balance a řízení hladin vápníku v krvi jsou široce dostupné z různých zdrojů. Přezkoumání těchto protokolů a jejich srovnání s postupy řízení na farmě může odhalit rezervy. V mnoha případech, jakmile byl zjištěn nedostatek, vědecké důkazy nebo zdravý rozum umožní čtenáři posoudit dopad změn.

Druhou možností může být porovnání výsledků s hodnotami, kterých chceme dosáhnout. S dobrým managementem stáda by měl být výskyt klinické mléčné horečky, měřený jako procento krav po ukončené druhé laktaci pod 5%. Často bývá mnohem vyšší11. Stojí za zmínku, že na každou krávu s klinickou mléčnou horečkou připadá ve stádě se subklinickou hypokalcemií nejméně 4-5 zvířat12. Pokud je tedy výskyt mléčné horečky výrazně nad 5%, zavedení programu, vedoucího ke zvýšení hladiny vápníku v krvi, přinese návratnost investic.

Zdravá kráva má během celého produkčního cyklu skóre tělesného stavu (BCS) mezi 3 a 3,5. Pokud u významného počtu krav v rozdoji BCS klesne pod 2,5 nebo pokud se poměr mléčného tuku/bílkovin zvýší nad 1,5 , tak by cílem farmy mělo být snížení dopadu negativní energetické balance.

Zvýšení produkce mléka

Zlepšení zdraví zadního střeva bude mít přímý pozitivní dopad na produkci mléka,7. Zlepšení managementu tranzitního období sníží výskyt metabolických chorob a bude mít tedy nepřímý dopad na produkci v laktaci. Není však snadné pouhým pohledem na celkové množství mléka vyprodukovaného během laktace vyhodnotit, zda krávy produkují podle jejich genetického potenciálu. Alternativou by bylo podívat se na na odolnost vyhodnocením tzv. Wilminkovy křivky.

Kráva, která se dokáže během přechodu na laktaci připravit takovým způsobem, že není třeba brakace, je odolná kráva13 (viz graf). Odolná kráva bude fungovat podle jejího genetického potenciálu. Jednou z charakteristických vlastností odolné krávy je, že dosahuje vrcholu 50-70 dny laktace.

Zlepšení reprodukce

Ze 4 ukazatelů užitkovosti, které lze v Kalkulátoru zisku změnit, mají zdaleka největší dopad obnova stáda nebo míra brakace. Brakace může být cílená nebo nucená. Při nucené brakaci může dojít k vyřazení zvířete na začátku nebo na konci laktace. Nucená brakace na počátku laktace je téměř výhradně důsledkem špatného tranzitního období a může mít negativní finanční dopad ve výši 800–1 000 EUR na každý případ.

Nucená brakace na konci laktace je zase téměř výhradně důsledkem problémů s reprodukcí. Je to méně nákladné, ale často se ve stádě týká krav s vyšší užitkovostí. V chovech, které mají vysokou užitkovost, protože se chovateli daří udržovat nízký výskyt metabolických onemocnění, může být reprodukce logickým cílem jak snížit míru obnovy stáda.

Dalším důvodem, proč soustředit úsilí na zlepšení plodnosti, může být mezidobí. Chovatelé se tradičně zaměřovali na délku mezidobí okolo 365 dní. Moderní dojnice mají obvykle dobrou perzistenci laktace a v důsledku toho se denní užitkovost na konci laktace může blížit CDP. V těchto případech se zdá, že dopad zkrácení intervalu mezi oteleními na CDP je ignorovatelný. To platí pouze za jednoho předpokladu: krávy na konci laktace nezvýší svůj BCS nad 3,5. Zvláště pokud farma není dostatečně velká na to, aby měla oddělenou skupinu pro počátek a konec laktace, začnou krávy se středně dlouhou laktací suchostojné období s BCS nad 3,5. Tyto dojnice budou pravděpodobně v důsledku metabolické poruchy vyřazeny brzy během své následující laktace. Stále více zemědělců proto pracuje s individuální optimální délkou mezidobí.

Více o tom, jak zajistit udržitelný chov dojnic ziskovější...

Špatná reprodukce stáda může být přímým důsledkem acidózy zadního střeva6. Může také souviset se zvýšeným výskytem infekcí reprodukčních cest, špatným tranzitním obdobím34,35,37,38 nebo s jinými faktory managementu.

Chcete-li získat základní informace a praktické rady o zlepšení reprodukce svého stáda, stáhněte si naši technickou brožuru „Řízení reprodukce na farmě“ a náš protokol o plodnosti dojnic.

####Zaregistrujte se jednou a stáhněte si vše, co potřebujete
Máte přístup k veškeré naší dokumentaci o protokolech HealthyLife, udržitelném chovu dojnic a nejnovějších poznatcích výzkumu o managementu tranzitního období dojnic.

This is not correct
This field is required
This is not correct
This is not correct.
This is not correct

Děkujeme za Váš zájem o HealthyLife

Právě jsme Vám poslali e-mail. Postupujte podle pokynů v tomto e-mailu a dokončete stahování. Upozorňujeme, že v některých případech mohou spamové filtry blokovat automatické e-maily. Pokud e-mail v doručené poště nenajdete, zkontrolujte složku s nevyžádanou poštou.

Hezký den!

Špatná reprodukce stáda může být přímým důsledkem acidózy zadního střeva6. Může také souviset se zvýšeným výskytem infekcí reprodukčních cest, špatným tranzitním obdobím34,35,37,38 nebo s jinými faktory managementu.

Chcete-li získat základní informace a praktické rady o zlepšení reprodukce svého stáda, stáhněte si naši technickou brožuru „Řízení reprodukce na farmě“ a náš protokol o plodnosti dojnic.

Další informace naleznete v našem centru pro stahování;

PŘEJÍT DO CENTRA STAHOVÁNÍ

References for this article

  1. Koeleman, E. (2018). Three scenarios to lower methane output, Data from the ILVO, Flanders Research Institute for Agriculture, Fisheries and Food. Global Dairy magazine September 2018.
  2. Wangler, A, Blum, E, Böttcher, I. and P. Sanftleben (2009). Lebensleistung und Nutzungsdauer von Milchkühen aus der Sicht einer effizienten Milchproduktion, Züchtungskunde, 81(5):341–360.
  3. Leal, L, (2019). Lifetime impact of early life planes of nutrition in dairy calves, Proceedings of Smart Calf Rearing Conference, University of Guelph, Canada, November 2-5.
  4. Kvidera, S.K, Dickson, M.J, Abuajamieh, M, Snider, D.B, Sanz Fernandez, M.V, Johnson, J.S, Keating, A.F, Gorden, P.J, Green, H.B, Schoenberg, K.M. and L. H. Baumgard (2017). Intentionally induced intestinal barrier dysfunction causes inflammation affects metabolism, and reduces productivity in lactating Holstein cows, J. Dairy Sci. 100:4113–4127.
  5. Plaizier, J.C, Danesh Mesgaran, M, Derakhshani, H, Golder, H, Khafipour, E, Kleen, J.L, Lean, L, Loor, J, Penner, G. and Q. Zebeli (2018). Review: Enhancing gastrointestinal health in dairy cows, Animal, 12(2):399–418.
  6. Bradford, B.J. and T. H. Swartz (2019). Review: Following the smoke signals: inflammatory signaling in metabolic homeostasis and homeorhesis in dairy cattle, Animal, 14(1):144–154.
  7. Sanz-Fernandez, M.V, Daniel, J, Seymour, D.J, Kvidera, S.K, Bester, Z, Doelman, J. and J. Martín-Tereso (2020). Targeting the Hindgut to Improve Health and Performance in Cattle, Animals, 10: 1817.
  8. Bradford B. J., Yuan K., Farney J. K., Mamedova L. K., Carpenter A. J. (2015). Inflammation during the transition to lactation: New adventures with an old flame, Journal of Dairy Science 98:6631-6650.
  9. Abuajamieh, M, Kvidera, S.K, Sanz Fernandez, M.V, Nayeri, A, Upah, N.C, Nolan E.A, Lei, S.M, DeFrain, J.M, Green, H.B, Schoenberg, K.M, Trout, W.E, and L.A. Baumgard (2016). Inflammatory biomarkers are associated with ketosis in periparturient Holstein cows, Research in Veterinary Science, 109: 81-85.
  10. Eckel E.F., Ametaj B.N. (2016) Invited review: Role of bacterial endotoxins in the etiopathogenesis of periparturient diseases of transition dairy cows. Journal of Dairy Science, 99(8):5967-5990.
  11. DeGaris P.J. and I.J. Lean (2008). ‘Milk fever in dairy cows: A review of pathophysiology and control principles’, Veterinary Journal 176, 58–69.
  12. Reinhardt, T.A, Lippolis, J.D, McCluskey, B.J, Goff, J,P. and R.. L. Horst (2011), Prevalence of subclinical hypocalcemia in dairy herds, Vet. J. 188: 122–124.
  13. Berghof, T.V.L, Poppe, M. and H. A. Mulder (2019). Opportunities to Improve Resilience in Animal Breeding Programs, Front. Genet. 9:692.