Dvacet let nezávislého univerzitního výzkumu ukázalo, že vylepšené zdroje stopových prvků, jako jsou proteináty, komplexy a cheláty, a nyní i hydroxy mikroprvky, mohou mít pozitivní dopad na dosažení optimální úrovně užitkovosti a zdraví krav a zároveň mohou minimalizovat jakýkoli negativní dopad na životní prostředí. (viz obr. 2).

Zdroj mikroprvků, které jsou využívány ke splnění požadavků dojnic, může mít velký dopad na biologickou dostupnost, ale také na riziko nežádoucích účinků. Hydroxy formy stopových prvků jsou nerozpustné při pH 4 nebo vyšším. pH v bachoru by mělo být mezi 6 a 6,5, takže krystaly hydroxy mikroprvků jsou v bachoru v podstatě nerozpustné, čímž se udržuje optimální funkce bachoru. Ve slezu, kde je pH mezi 2 a 3, krystaly hydroxy formy disociují vrstvu po vrstvě a to vede k postupnému a trvalému uvolňování iontů stopových kovů do dvanáctníku. V důsledku toho je biologická dostupnost hydroxy mikroprvků vysoká, ale maximální koncentrace v trávenině zůstávají vždy nízké.

Prvním krokem je vždy určit správnou hladinu stopových kovů, která je vyžadována nad úroveň stopových kovů přítomných v základních komponentech krmné dávky, aby byly splněny celkové požadavky dojnice. Následně lze vybrat správnou hladinu a zdroj mikroprvků. To dojnici zajistí konzistentní úroveň základních stopových kovů potřebných k podpoře optimalizované pohody a užitkovosti. Při zvažování, jaký zdroj stopových prvků by měl být vybrán, existuje pět cílů.

Sírany jsou v bachoru vysoce rozpustné, uvolňují vysoké hladiny reaktivních kovů, které negativně ovlivňují funkci bachoru. I když tyto vlastnosti mohou být cenné při použití síranu měďnatého a/nebo síranu zinečnatého při ošetření paznehtů, ale stanou se problematickými, když se použijí jako doplněk nezbytných stopových kovů dojnicím. Reaktivní zdroje stopových prvků mají negativní dopad na bachorovou mikroflóru, protože výrazně snižují stravitelnost NDF. Nezávislá studie ukázala, že nahrazení mikroprvků ve formě síranů stopovými prvky v hydroxy formě tuto negativní reakci eliminovalo, což vedlo k průměrnému 3bodovému zlepšení stravitelnosti NDF. Nedávné kvantitativní shrnutí hodnotící 11 nezávislých studií zjistilo, že zkrmování síranu měďnatého a zinečnatého mělo statisticky významný negativní dopad na stravitelnost NDF u dojnic v laktaci, což vedlo k poklesu stravitelnosti NDF o 1,7 bodu. Univerzitní výzkum ukázal, že každý rozdíl jednoho bodu v NDFd může představovat 0,25 až 0,3 kg denní produkce mléka.

Vysoce rozpustné formy stopových prvků, jako jsou sírany, mohou významně snížit množství stopových kovů a dalších základních živin, které jsou dostupné pro absorpci ve střevním traktu. Když sírany narazí na vlhkost, rychle se rozloží a v bachoru své kovové ionty uvolní. To umožňuje iontu vytvořit nestravitelný komplex s mnoha esenciálními živinami, jako jsou fytáty, další makro a mikroprvky, oxaláty, aminokyseliny, a vytvořit tak nové komplexy, které již nemají pro dojnice žádnou hodnotu. Hydroxy mikroprvky tyto negativní účinky v bachoru v podstatě obcházejí. To má za následek, že do střevního traktu se dostane více biologicky dostupných stopových kovů pro absorpci, aniž by to ovlivnilo dostupnost dalších základních živin v krmné dávce.